Freddie nezpíval jen s vášní. Se stejnou vášní i sbíral. Za leskem a světly reflektorů byl člověk s ostrým okem, vytříbeným vkusem a láskou ke kráse, která se dotýkala všeho od hudby po zařízení bytu. Jeho domov Garden Lodge nebyl jen sídlo rockové hvězdy. Bylo to soukromé muzeum plné obrazů, soch a pokladů z celého světa. Od Moneta po Picassa, od starožitných japonských váz po Warholovy tisky. Freddie se obklopoval uměním.
Nejen peníze, opravdový vkus
Freddie měl na velké umění prostředky. Jak jednou zažertoval:
„Money may not buy happiness, but it can damn well give it!“ (Za peníze si štěstí možná nekoupíte, ale sakra dobře vám ho můžou dát.) Důležitější ale bylo, že měl instinkt vybírat dobře. Neřídil se trendy. Řídil se citem. Ve sbírce měl díla, která vytvořili Monet, Picasso, Dalí a Matisse, třeba tohle.
Ze sbírky Freddieho Mercuryho: Henri Matisse – White Mask on Black Background
Jednou se ve Španělsku úplně zamiloval do Goyova obrazu. Háček? Nesměl opustit zemi. Jeho řešení bylo hodně v jeho stylu: chvíli uvažoval, že ve Španělsku koupí dům, jen aby tam obraz mohl zůstat. Díval se dokonce po Gaudího domě kousek od Barcelony. Pak mu jeho účetní položil prostou otázku: potřebuje ten obraz opravdu, zvlášť když by to znamenalo najmout další lidi na ostrahu a údržbu? To stačilo, aby si to rozmyslel. Vysvětluje to i to, proč málokdy chodil do galerií: když se mu něco doopravdy líbilo, nechtěl to jen obdivovat. Chtěl to mít.
Umělec ještě před slávou
Ten instinkt se nevzal odnikud. Dlouho před Queen studoval Freddie design na Ealing Art College v Londýně. Na stejnou školu chodil i Pete Townshend z The Who. Studoval grafický design a ilustraci a tahle raná výtvarná průprava ho už neopustila. Je vidět úplně ve všem. V obalech alb, na kterých se podílel, v jeho kostýmech, dokonce i v souměrnosti samotného Garden Lodge. Všechno s přesností a se špetkou hravosti.
Miloval impresionismus. Ten styl dokonale odrážel jemnější a přemýšlivější stránku jeho povahy.
Umění přátelství: Freddie a Elton
Freddie a Elton John nebyli jen dvě ikony vedle sebe. Byli blízcí přátelé se společnou láskou k hudbě, módě a umění. Rádi se smáli, rozmazlovali jeden druhého a vyměňovali si promyšlené dárky.
Hloubku toho přátelství vystihlo jedno poslední gesto, které přišlo až po Freddieho smrti v roce 1991. S vědomím, že mu dochází čas, Freddie potichu zařídil, aby obraz Davida Hockneyho, jednoho z Eltonových oblíbených umělců, dorazil na Štědrý den k Eltonovi domů.
Na kartičce stálo jen:
“„To Sharon, with love from Melina.“ (Sharon, s láskou Melina.)
Tak si Elton John s Freddiem hravě přezdívali. Patřilo to k jejich soukromému světu přátelství a legrace.
Elton později vyprávěl, jak ho to gesto dojalo k slzám a jak pomohlo dát vzniknout nadaci Elton John AIDS Foundation, na Freddieho památku.
Japonsko a jeho detaily
Freddieho láska k japonskému umění sahala hluboko. V Garden Lodge byl pokoj zařízený celý v tradičním japonském duchu, s tapetami, vyřezávanými lavicemi, paravány a keramikou. Víc než výzdobu ale obdivoval estetickou filozofii: detail, kázeň a vnitřní klid.
Sbíral ukiyo-e (japonské dřevořezy), lakované krabičky, kimona a jemnou keramiku. Nebral je jako exotické kuriozity, ale jako posvátné předměty. I když jel do Japonska, nesháněl suvenýry. Hledal klid.
Freddieho vztah k umění nebyl jen o vkusu. Byl o tom, kým byl, když se nikdo nedíval. V tazích štětcem nacházel ticho, ve tvaru řád a v barvě radost. A až projdete výstavou Freddie – The Exhibition, ucítíte to taky. Nejen v hudbě, ale i v předmětech, materiálech a detailech které ho obklopovaly. Které ho těšily. Díky kterým byl doma.
Foto: Martin Skála
S World of Freddie se dostanete mnohem blíž. Ne k ikoně, ale k člověku, který za tím vším stojí.
👉 Sledujte World of Freddie na sociálních sítích, kde najdete zákulisní příběhy a novinky o připravovaných akcích.